MIGRACE
Československo a migrace do roku 1989
Oblast emigrace již od dob Rakouska-Uherska (17.–19. století)
Rakousko-Uhersko: náboženská a ekonomická emigrace
Mezi lety 1850 a 1914 z českých zemí emigrovalo přes 1,5 milionu obyvatel
Vznik Československa
Mnohonárodnostní stát
1930 – 2,9 % obyvatel narozeno v cizině, ale většinou v zemích bývalého Rakouska-Uherska
Ekonomická prosperita
Postupný pokles emigrace (souvislost se zpřísněním imigrační politiky některých států)
Vznik Československa
4
Mnohonárodnostní stát
Návratová migrace v 1. polovině 20. let (USA, Rakousko)
1930 – 2,9 % obyvatel narozeno v cizině, ale většinou v zemích bývalého Rakouska-Uherska
Ekonomická prosperita
Postupný pokles emigrace (souvislost se zpřísněním imigrační politiky některých států)
Imigrace z Ruska
30. léta – imigrace z nacistického Německa
Postupné zpřísňování imigrační politiky v souvislosti s politickou situací
Po druhé světové válce
6
Nové hranice
Masové přesuny obyvatel
Návratová migrace
Násilně vysídleny skoro 3 miliony Němců, zejména z pohraničí = výrazná národnostní homogenizace země
Odchod asi 90 tisíců Maďarů z jižního Slovenska, další lidé odešli na Ukrajinu či do SSSR
Dosídlování pohraničí – z ostatních regionů Československa (zejm. ze Slovenska) i ze zahraničí (včetně krajanů)
Migrace z/do Československa 1948-1989
7
Specifická politická a ekonomická situace
Dvě výrazné vlny emigrace: po roce 1948 a po roce 1968
Celkově převládala emigrace – nelze přesně počet lidí vzhledem k nelegálnímu charakteru emigrace v tomto období
Propojení politických a ekonomických důvodů emigrace
Hlavní cíle: Rakousko, Německo, USA, Kanada
Imigrace – spolupráce s dalšími socialistickými státy
Polsko, Vietnam, Kuba, Angola, Mongolsko, Severní Korea, Jugoslávie, Maďarsko
Dočasná pracovní migrace
Odborná příprava (Vietnamci)
Častá segregace (továrny, ubytovny). Řečtí uprchlíci v důsledku občanské války – asi 14 tisíc lidí převážně na severní Moravu
Migrace v rámci Československa
8
Poměrně velké přesuny obyvatel, zejména ve směru do české části země
1945-1948 zejména migrace do českého pohraničí
Slováci mířili často na Ostravsko, do Podkrušnohoří, později hlavně do Prahy
Československo po roce 1989
9
Zásadní politická změna, následně také ekonomická transformace
Svobodný pohyb
Návratová migrace
Současná migrační situace – kdo u nás žije?
12
K 31. 12. 2015 u nás oficiálně žilo celkem 467 562 občanů jiných států
Největší skupiny cizinců v Česku:
Ukrajinci (104 558)
Slováci (99 338)
Vietnamci (56 665)
Rusové (34 787)
Další větší skupiny: Poláci, Němci, Bulhaři, občané USA, Rumuni, atd.
Podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu je v současnosti asi 4,5 %
Převažuje pracovní migrace
Azylanti v Česku
15
Za rok 2015 požádalo o azyl v ČR celkem 1 525 osob (v roce 2014 celkem 1 156 osob), z toho 1 239 nových žádostí (nejvíce od občanů Ukrajiny, Sýrie a Kuby)
Prostorové rozmístění migrantů v Česku
17
Dominantní role měst
Skoro 40 % všech cizinců žije v Praze, 13 % ve Středočeském kraji
V Praze tvoří cizinci přes 13 % obyvatel
Východo-západní gradient
Severní polovina Čech – průmysl, více pracovních míst (Mladá Boleslav)
Liší se podle země původu.
Rovnoměrnější rozmístění lidí s trvalým pobytem oproti dlouhodobému
Nelegální migrace
18
Část migrantů pobývá na území Česka nelegálně
Různý typ nelegality z hlediska typu pobytu, délky pobytu, způsobu vzniku nelegálního postavení
Nejčastěji tzv. overstayers
Velice těžké určit, různé metody odhadu
Odhady od 17 do 300 tisíc
Zdroje dat
19
Český statistický úřad
Ministerstvo vnitra, v menší míře další ministerstva
UNHCR – Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, česká mise
IOM – Mezinárodní organizace pro migraci, česká mise
Člověk v tísni, další neziskové organizace